Praha krásná, Praha má

Naše hlavní město je krásný. A velký. A v lecčems na hovno.


V sobotu jsem tam vyrazila. Dneska je pondělí. Doteď se z toho vzpamatovávám. Moje peněženka taky. Howgh!

Prahu miluju, architektura tam, to je prostě bájo, můžeš si tam hrát na cizince, aby sis protrénoval anglinu (nebo jinej jazyk) a sežerou ti to, protože takovejch cizáků je tam habaděj, a co víc, je tam větší množství šopů, který v Plzni ani nejsou. A když v jednom něco nemaj, o pár set metrů dál je ten samej, kde to maj! Sen každýho šopaholika, no ne? Nedávno jsem tady psala o botách, který chci - našla jsem je sice až v druhý pobočce, ale našla, a to je přesně ten případ. Praha je prostě město netušených možností! A, SAKRA, je tu Starbucks! Nejsem nějaká supr čupr blogerka, co jezdí do Prahy jen proto, aby si vyfotila kelímek a pak jela domů, ne! Mango blended juice se zeleným čajem (rovná se organickej zelenej hnus) od Starbucks je mým oblíbeným a stal se mojí tradicí, když jsem v Praze - ne kvůli už zmíněnýmu kelímku, prostě mi to chutí - kdyby to měli v plzeňskym Crossku, v Praze už by mě neviděli.

Právě v sobotu jsem měla v plánu utratit svoje těžce vydřený prachy za pokladnou v Tescu (a řeknu ti, tam je to sranda, skoro každej na tebe čumí jak na nevzdělanej póvl - to by vejrali, kdyby věděli, že pomalu mířim k vyššímu vzdělání, než maj oni!). M. a skorotchýňka (po mojí opravdu únavný agitaci, aby jela taky) vyrazili se mnou, to je jasný. Vyrazili jsme poměrně včas, nic nenasvědčovalo tomu, že to bude hustý. Nejdřív jsme se museli stavit u mýho milujícího otce, kterej bydlí nedaleko matičky Prahy, abysme si (KONEČNĚ!!!) dali dárky (jo, ty vánoční). Tam jsme se napili, zaníceně pohovořili a vyjeli vstříc veeelkým nákupům. A pak...

Měli jsme v plánu zaparkovat pod Palladiem, je to v centru a hlídaný, což je fajn. ALE! Přijeli jsme z druhý strany, takže jsme se ke vjezdu nemohli dostat, tak jsme jak blbcí objížděli centrum Prahy, ale jediný místo jsme nenašli! Po půl hodině jsem si vzpomněla na hlídaný parkoviště u UMPRUMky (50 na hodinu, ty kráso!). V pohodě, začalo se stmívat (no, v pohodě to moc nebylo), všichni jsme chytali nerva (hlavně já, protože jsem se fakt těšila a někdo nebo něco mi chtělo tenhle vejlet zkazit) a navíc na nás čekala doma psice, která měla dostat baštu, měla bejt vyvenčená a v pohodě, ale to nehrozilo.

Vyrazili jsme tedy přes Staromák na Příkopy - tam jsme vzali hadrárny útokem - opravdu jsem si přivezla některý z mých must-haves (kousky, který musim mít, víš co), jenže! S M. jsme jedli naposled kolem 11. hodiny, kdy jsme si dali misku Cini minis a čaj. A blížila se šestá odpolední - komiksový hvězdičky před očima, saharský sucho v puse a děsná touha zakouřit si na sebe nenechaly dlouho čekat. Navíc v Zaře měli hrozný vedro - takový to padesáti stupňový vedro! Fuj, humus, za chvilku to se mnou sekne, pomoc, už nemůžu. Naštěstí nás držela pohromadě vidina žrádelny v Palladiu, kam jsme si to namířili. A POZOR, TEĎ PŘICHÁZÍ ZLATÝ HŘEB VEJLETU! Cestou tam jsme prošli kolem známý posh pekárny Paul. A oni tam měli makronky!!! Kalorickou bombu, kterou jsem VOPRAVDU toužila ochutnat už jakou dobu. Koupila jsem si od každý chuti jeden - tedy čtyři - samozřejmě jsem se hodlala podělit i s M., ať nejsem tlustá sama. Blbý teda bylo, že chtěli za jeden 70 korun, ale vzhledem k tomu, že ochutnat to byl můj sen a už si to asi nikdy (nebo aspoň hodně dlouho) nedam, udělala jsem si radost. No to mi dodalo, do Palladia jsem došla plná nově nabytých dojmů, že mam v tašce hroznej poklad. Tam jsme se všichni nadlábli a prošli jsme ještě pár obchodů - tady mam takovej tip - Topshop je docela fajn obchod, ceny celkem ujdou a studenti tam maj s platnym průkazem 10% slevu! :-)

Pak už jsme konečně vyrazili vstříc vozítku, že už jako jó, jedem domů. Akorát jsme v 9 stihli orloj, zajímavý tyhle hodiny, a pápá, zas někdy Praho! Domů jsme dorazili v půl jedenáctý. Psice se počůrala málem hned ve výtahu, když jsme jí po 10 hodinách táhli ven, pak, s uzlíkem na žaludku (nejspíš) letěla zpátky nahoru, kde už jí velká panička dělala baštu, kterou měla dostat v půl pátý. Chudák. Nejsme tyrani zvířat, jen jsme se prostě trochu zapomněli, no.

Musim ale říct - stejně je Praha děsná, je to velký, člověk aby se dál od centra vyznal a těch lidííí! To by se jeden zbláznil. A hlavně - s tim množstvím pěknejch obchodů tam - to bych za chvíli jedla rohlíky a pila krabičák někde pod mostem (ale měla bych tašky plný hadříků!). A Japonci s foťákama a veškerý prodírání se mezi nima by mi taky lezlo krkem. Blurgh, díky, nechci. Plzeň rulezzz, milujte (milujme) Plzeň!

Nějakej fotoreport? Na, tady máš:

TOHLE je, vážení, truhla plná pokladů.

Dívejte!

Snaha o zachycení davů (u Prašný brány):

Dechberoucí! Krása! Orloj! Praha! (Mam novej mobil a koukam, že fotí dobře, týjo!)

Zejtra přibude novej post s fotkama (samozřejmě na nich budu - snad pěkně - oděná, ale ne spoře, nýbrž v hadérkách právě z Prahy!). Vyčkávej!